|
|
Možnosti rekuperace tepla z odpadní šedé vody
Devečka, Viktor ; Tuhovčák, Ján (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Pri súčasnom napredovaní stavebného priemyslu, a zvyšovaní sa nárokov na pohodlie a komfort bývania sa zvyšujú aj energetické nároky budov. Po vykurovaní sú druhé najväčšie náklady vynakladané na prípravu teplej úžitkovej vody. Jej používanie produkuje šedú odpadovú vodu s vysokou zostatkovou tepelnou energiou, ktorá sa vypúšťa do kanalizácie. Tieto tepelné straty sú problém, ktorý rieši rekuperačný systém tepla zo šedej odpadovej vody. Predložená práca pojednáva o možnostiach využívania tepla zo šedých odpadových vôd. Zameraná je hlavne na využívanie tepelnej energie odpadových vôd na zníženie nákladov prípravy teplej úžitkovej vody. V práci je analyzovaná spotreba energií v budovách. Následne sa práca zameriava na možnosti využívania tepla zo šedých odpadových vôd. Oboznamuje so spôsobmi rekuperácie a popisuje rekuperačný systém. V práci sú uvedený výrobcovia rekuperačných systémov, ktorý ponúkajú svoje produkty na českom a slovenskom trhu. V závere sú uvedené dve modelové štúdie zhodnocujúce účinnosť rekuperácie.
|
|
| |
|
|
Jak budeme společně bydlet?
Wintner, Roman ; Kocián, Václav (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
V diplomovej práci Jak budeme společně bydlet sa zaoberám fenoménom participatívneho bývania. Prvou fázou práce je výskum, v ktorom analyzujem typy komunitného bývania zo zahraničia, skúmam históriu kolektívneho bývania na území českej republiky. Zameriavam sa na rôzne možnosti participácie v rámci bývania, ktoré demonštrujem na reálnych príkladoch. Snažím sa poukázať na zatiaľ nedostatočnú podporu podobne orientovaných projektov, ktoré by mohli mať pozitívny dosah na vývoj bytovej otázky v krajine. V druhej fáze práce vytváram charakteristiku fiktívej skupiny ľudí, komunity, na ktorej sa snažím demonštrovať fungovanie a možnosť realizácie projektu participatívneho bývania a modelu bottom-up. Výsledkom je architektonický návrh na území bývalého cukrovaru v meste Šlapanice, zohľadňujúci záujmy a potreby danej lokality a komunity. Ide o istú úvahu poukazujúcu na možnosti a variabilitu prevedenia takto koncipovaného projektu v konkrétnych českých podmienkach. Vychádzam pri tom ideovo zo zahraničného modelu, ktorý sa snažím preniesť na územie rozvoľnenejšej zástavby. Dôležitý zreteľ je v práci kladený na otázky budúcnosti v spojení s bývaním. V projekte pracujem s návrhom 5 rozličných objektov z ktorého jeden slúži aj ako spoločné centrum pre komunitu. Objekty sú charakteristické rozdielnymi prístupmi k návrhu podľa individuality skupiny vlastníkov. Ďalšie úvahy možného fungovania prinášam prostredníctvom rozdielneho členenia pozemkov bez striktného delenia a odlišnému prístupu k užívaniu automobilov. Ako paradoxnú odpoveď bývania budúcnosti prinášam návrat k tradícii a obyčajom podobným dedinskému prostrediu. Nielen v spojitosti s pestovaním, chovom hydiny, úniku od hektickosti, ale hlavne s orientáciou na skutočné hodnoty a zdravé vzťahy, ktorých sprostredkovateľom môže byť práve participatívne bývanie.
|
|
|
Jak budeme společně bydlet?
Wintner, Roman ; Kocián, Václav (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
V diplomovej práci Jak budeme společně bydlet sa zaoberám fenoménom participatívneho bývania. Prvou fázou práce je výskum, v ktorom analyzujem typy komunitného bývania zo zahraničia, skúmam históriu kolektívneho bývania na území českej republiky. Zameriavam sa na rôzne možnosti participácie v rámci bývania, ktoré demonštrujem na reálnych príkladoch. Snažím sa poukázať na zatiaľ nedostatočnú podporu podobne orientovaných projektov, ktoré by mohli mať pozitívny dosah na vývoj bytovej otázky v krajine. V druhej fáze práce vytváram charakteristiku fiktívej skupiny ľudí, komunity, na ktorej sa snažím demonštrovať fungovanie a možnosť realizácie projektu participatívneho bývania a modelu bottom-up. Výsledkom je architektonický návrh na území bývalého cukrovaru v meste Šlapanice, zohľadňujúci záujmy a potreby danej lokality a komunity. Ide o istú úvahu poukazujúcu na možnosti a variabilitu prevedenia takto koncipovaného projektu v konkrétnych českých podmienkach. Vychádzam pri tom ideovo zo zahraničného modelu, ktorý sa snažím preniesť na územie rozvoľnenejšej zástavby. Dôležitý zreteľ je v práci kladený na otázky budúcnosti v spojení s bývaním. V projekte pracujem s návrhom 5 rozličných objektov z ktorého jeden slúži aj ako spoločné centrum pre komunitu. Objekty sú charakteristické rozdielnymi prístupmi k návrhu podľa individuality skupiny vlastníkov. Ďalšie úvahy možného fungovania prinášam prostredníctvom rozdielneho členenia pozemkov bez striktného delenia a odlišnému prístupu k užívaniu automobilov. Ako paradoxnú odpoveď bývania budúcnosti prinášam návrat k tradícii a obyčajom podobným dedinskému prostrediu. Nielen v spojitosti s pestovaním, chovom hydiny, úniku od hektickosti, ale hlavne s orientáciou na skutočné hodnoty a zdravé vzťahy, ktorých sprostredkovateľom môže byť práve participatívne bývanie.
|
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
|
|
Mediální krajina na Kladensku v letech 1990-2000
Vyhnanovský, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Kladensko bylo vždy průmyslovou oblastí. Jako takové se začalo pořádně vyvíjet až s nálezem uhlí na konci 18. století a především v polovině 19. století v souvislosti se založením železáren. Přílivem nového obyvatelstva, které sem za prací přichází z celé země, se rozšiřují i ostatní oblasti lidské činnosti, včetně činnosti publikační. Hodně bohatá je zdejší knižní produkce, ale nárůst počtu obyvatel si žádá i rozšíření produkce periodické, jakožto nejlepšího prostředku k šíření informací a komunikaci. Vývoj regionu tedy začíná oproti jiným částem země poměrně pozdě, ovšem Kladensko tuto ztrátu rychle dohnalo a stává se významné v celostátním měřítku. V pestré produkci období před 2. světovou válkou vyčnívá hlavně tzv. dělnický tisk, jehož činnost je asi nejvíce patrná během sociálních bouří a generální stávky v roce 1920. Utlumení vydavatelských snah po roce 1948 znamenalo na Kladensku další rozšíření levicově zaměřených titulů, které měly v této oblasti dlouhou tradici. Z místních osobností vzešlo několik známých jmen celorepublikové mediální a politické scény. S rozvojem kapitalismu po roce 1989 se naskytla příležitost pro opětovné rozšíření vydavatelských činností, ale na konci devadesátých let jsou ty nejúspěšnější podniky většinou pod vedením silných zahraničních subjektů. Zajímavé tituly zde...
|
|
|
Komentovaný překlad: Cronin, Michael: Překlad a identita. Routledge. London ; New York (NY). 2006
Baštová, Kateřina ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Jettmarová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá z překladu části knihy Micheala Cronina Translation and Identity vydaného v roce 2006 a z komentáře k tomuto překladu. Komentář zahrnuje překladatelskou analýzu originálního textu, překladatelské problémy s příklady řešení a typologii překladatelských posunů. Překladatelská analýza byla vytvořena podle modelu Ch. Nordové a stanovení překladatelské metody vycházelo z teorie J. Levého a částečně také z P. Newmarka. Typologie překladatelských posunů se řídí teorií A. Popoviče. Překládaný text se zabývá provázaností moderní a neustále se proměňující společnosti. Z pohledu několika kosmopolitních teorií nahlíží na chápání pojmu kosmopolitismus v průběhu dějin a sleduje, jaký vliv má toto chápání na jednání lidí. Uvádí do souvislosti pojmy kosmopolitismus, identita a překlad a zdůrazňuje úlohu překladu jako nezastupitelného "mostu", který zprostředkovává vztahy globálního světa a ovlivňuje pojímání jedince i skupiny, ať už se toto pojímání realizuje na úrovni etnika, národa nebo nadnárodního společenství. V návaznosti na to zkoumá zařazení jedince i skupiny do složité světové společnosti a s tím spojené rozdíly v chápání kulturních, politických, ekonomických či technologických proměn. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hosté a hostitelé: turistické interakce v istrijském penzionu Lucia
Garajová, Jolana ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Kábová, Adriana (oponent)
Práce zkoumá, jak probíhají interakce mezi hostiteli a hosty v istrijském penzionu a jakými turistickými obrazy a představami (tourism imaginaries) jsou tyto interakce konstruovány a produkovány. Práce zaostřuje proces tzv. glokalizace, ve kterém se lokální a globální prolínají, a ukazuje, že globální je s lokálním úzce spjaté (Salazar, 2005), že globální nejen ovlivňuje, ale stává se lokálním a naopak. (Leite, Graburn v Jamal, Robinson ed., 2009) Práce dále ukazuje, že globální i lokální má schopnost se podílet na vzniku nových významů v kontextu turismu. V penzionu dochází k nepřetržitému potýkání různě mocných turistických představ, ve kterém se lokální snaží redefinovat místo a lidi. (Salazar, 2012) Na hostitele proto nelze nahlížet jako na pasivní oběti představ svých hostů, ale jako na aktivní vyjednavače, kteří svou pozici na poli turismu neustále vyjednávají. Klíčová slova: globalizace, turismus, lokální, globální, glokalizace, hosté, hostitelé, turistické představy a obrazy (imaginaries), identita, kosmopolitismus, turistický rozvoj Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
host ::
RSS.